 |
| Pocit naprosto bdělé mysli a sny jsou považovány za skutečnost |
Co si máme představit a jak to funguje, se pokusím vysvětlit. Autor je neuropatholog a píše odborné a výstižné texty a zná mozek nejen z pitevny, ale i neurofysiologii (pathologii) mozkových procesů.
Spánkový lalok (česky) je část mozkové polokoule. Velmi velmi zjednodušeně je křižovatkou která se podílí na tvorbě dlouhodobé paměti, základních emocí - pocitu úzkosti, hrůzy, blaha - na mechanismech řeči a jazyka, také nepřímo na řízení vnitřního prostředí organismu.
Labilita (odlišná činnost) odlišná činnost se projeví v průběhu REM fáze spánku (barevné a bouřlivé sny) spánkovou svalovou obrnou. Vytváří se pocit naprosto bdělé mysli a sny jsou považovány za skutečnost.
Je to ten pocit ,kdy se na sebe člověk dívá jakoby zvenčí a pocit dejá vu (deža vu) iluse již prožitého, viděného.
Těžší stavy mohou být považovány za psychotické (nebo funkční) psychosy. Někdy u vybraných jedinců se vyskytnou zčásti při větší únavě, velké tělesné nebo duševní zátěži, při usínání, probouzení, denním snění nebo nudě.
Dají se vyvolat umělě delším prohloubeným dýcháním nebo některými druhy drog. Důvodem vzniku jsou prudké chemické změny prostředí nervových buněk - následně změny jejich elektrické aktivity což se projeví subjektivně i objektivně.
Syndrom falešné paměti - pro uklidnění pocitu, že to znáte.
Zdroj: MANUZZA,S., KLEIN. RG., BESSLER, A., et al. Adult psychiatric status of hyperactive boys grown up. Am J Psychiatry, 1998 MUDr. František Koukolík Vzpoura deprivantů (nestvůry, nástroje, obrana)
