 |
| Oběšení - stejná metoda užívaná již od starověku |
Oběšení - stejná metoda užívaná již od starověku, dnes používaná vesměs na Blízkém východě a v Asii. Oběšení se používá ve státech jako Bangladéš, Botswana, Egypt, Írán, Irák, Japonsko, Severní Korea, Malajsie, Singapur, Súdán, Sýrie
Zastřelení – v současnosti nejobvyklejší způsob popravy, popravuje se nejčastěji výstřelem do zátylku z bezprostřední blízkosti, mezi státy vévodí Čína, dále pak Bělorusko, Somálsko, Taiwan, Uzbekistán, Libye, Sýrie, Jemen, Vietnam a další
Setnutí hlavy – středověký způsob zachován dodnes, zejména v Saudské Arábii a Iráku
Ukamenování – především za náboženské zločiny, například v Afghánistánu a v Íránu
Elektrické křeslo – specificky americký vynález, který se dnes používá pouze v americké Nebrasce, byl totiž v ostatních státech nahrazen mnohem humánnější smrtící injekcí; jsou známy mnohé případy, kdy odsouzenec ani po 17 minutách od zahájení výkonu trestu nebyl mrtev
Smrtící injekce – odsouzenci se vstřikuje kombinace drog; přestože se složení smrtící koktejlu mezi jednotlivými státy liší, účelem je vždy vyvolat bezvědomí oběti, potom paralyzovat její svaly a navodit selhání srdce; používá se především v USA, Číně, Guatemale, na Filipínách a v Thajsku
Trest smrti neboli nejvyšší trest, či také absolutní trest je trest, který předpokládá usmrcení odsouzeného člověka za trestný čin, za který je dle platného trestního práva možné tento trest uložit (v dřívějších dobách byly takovéto trestné činy nazývány hrdelními zločiny).
Vzhledem ke své definitivnosti (nemožnosti jakékoli nápravy po jeho vykonání) se jedná o trest velmi kontroverzní. Jeho zastánci uvádějí, že se jedná o jediný spravedlivý trest za vraždu a jiné závažné zločiny, znemožňuje recidivu a má významné odstrašující a preventivní účinky.
Trest smrti – PRO A PROTI
PRO
Obvyklé argumenty zastánců trestu smrti:
• jedná se o odstrašení ostatních případných pachatelů,
• trest smrti vede k zabránění recidivy (popravený zločinec byl zaručeně zneškodněn) či je to jistá pojistka, aby recidiva vůbec nenastala,
• jedná se o ekvivalentní odplatu (smrt za smrt), resp. jediný spravedlivý trest v případě nějakého velice brutálního činu,
• není možné ignorovat veřejné mínění, které bývá povětšinou přikloněno k trestu smrti,
• praktičnost trestu smrti (věznění vrahů je drahé, trest smrti je levnější); popravený nebezpečný vrah už nepředstavuje hrozbu pro společnost, zatímco nebezpečný vrah ve věznici může jistou hrozbu stále představovat, a to několika způsoby:
o - může po případném propuštění svůj čin opakovat,
o - může být hrozbou pro ostrahu věznice,
o - může být hrozbou v případě, že by uprchl,
o - může mít přátele, kteří ho budou chtít osvobodit prostřednictvím napadení věznice nebo výměnou za rukojmí, která zajmou.
PROTI
Obvyklé argumenty odpůrců trestu smrti:
• trest smrti je nemorální (jedná se jen o vraždu na úrovni státu, ten se tedy dopouští stejného deliktu jako odsouzený),
• hrozba justičního omylu (trest smrti je nevratný),
• jedná se o pouhý akt msty (zločincův trest smrti hraje jen určitou společenskou funkci, jelikož dle statistik je popravena pouze část vrahů),
• neexistuje studie, jež by prokázala odstrašující účinek trestu smrti (většina vražd se neplánuje),
• odpůrci trestu smrti oponují i vysokými finančními náklady institutu trestu smrti (především v demokratických státech),
• možná diskriminace (dle statistik bývá trest smrti uplatňován častěji vůči náboženským a etnickým minoritám a vůči chudým, kteří nemají peníze na dobré právníky).
Argument justičního omylu v posledních letech nabírá výrazně na síle, neboť revize rozsudků v USA při použití nových vědeckých metod (analýza DNA apod.) prokázaly značný počet justičních omylů, případně vyvrátily jediné existující důkazy pro vinu odsouzených ve značném množství případů, a to včetně takových, kde byli obžalovaní odsouzeni k trestu smrti. Dále zde jsou obavy ze zneužití trestu smrti k tzv. justiční vraždě.
