INFORMACE a DEZINFORMACE. INFORMAČNÍ VÁLKA. A CO JAK SNADNO NÁS POLOŽÍ CORONAVIRY?

S úsměvem nebo údivem?

Ve 21. století nabývá na významu termín „informační válka“ 


V této válce beze zbraní hrají dezinformace zcela zásadní klíčovou úlohu.

 V té souvislosti bych chtěl zajít do historie a popsat některé případy velkých dezinformačních kampaní a jejich dopadu na celý svět.

Informace tady byla ještě dříve, než se první lidé začali dorozumívat řečí. 

Už tehdy si   předávali primitivními způsoby různá sdělení - informace. 
Původně to byly pouze informace založené na gestech, nonverbální, postupně se k nim připojila komunikace ústní a nakonec i písemná.

 Bez předávání informací by naše civilizace nemohla existovat. Nejenom lidé, ale i příroda sama každou vteřinu sbírá a vydává obrovské množství informací. 

Informace může vznikat nezávisle na člověku a na životě, existovala už před vznikem Země a s velkou pravděpodobností její existence není závislá na existenci Země.

Od chvíle, kdy se začaly tisknout první knihy a posléze i noviny, našly první informace i dezinformace své čtenáře a šířily se dál. Informace byla zhmotněna na určitém nosiči či médiu a stala se komunikovatelnou pro velké množství lidí.

 S rozmachem nových technologií, výpočetní techniky a médií začal i rozmach informací. Dvacáté století bychom proto mohli klidně nazvat „stoletím informací“

Beneš, Hácha a dobová pravda

Československé hranice nebyly Versailleskou smlouvou stanoveny jako definitivní,
stejně jako u ostatních nově vzniklých států.
Šťastní hrdinové
Pokud by by to nějaká nutnost vyžadovala mohly být mezinárodní komisí upraveny do aktuálnější podoby.

Beneš tehdy sliboval v Paříži kantonální uspořádání (podle vzoru Švýcarska) Československa, tak aby menšiny si mohly do jisté míry spravovat své záležitosti.
K tomu nedošlo, byl uměle vytvořen národ československý aby se přečíslilo 3,5 milionu sudetských Němců a zavedl se nespravedlivý jazykový zákon (v praxi to znamenalo vyhazov ze státních služeb pro všechny kdo neuměli dokonale česky, a třeba poštmistr v Sudetech nesměl obsloužit nikoho, kdo si např. neřekl o známku správně česky). Když to pak začalo v Sudetech vřít, Beneš tajnými depešemi oznámil spojeneckým státníkům ochotu předat pohraničí Německu ale žádal aby k tomu byl diplomaticky donucen aby doma neztratil tvář.

Tyto depeše měly být zničeny, ale zachovaly se. S Velkou Británií jsme neměli žádnou spojeneckou smlouvu a papír kterým mával Chaberlein na letišti po příletu z Mnichova byla smlouva o neútočení s Německem. Stejně tak s Francií jsme měli smlouvu o vzájemné vojenské pomoci ale nikoli o ochraně hranic či jejich neměnnosti.

Celá tahle záležitost je neustále překrucována a falešně vykládána a vůbec se nepoužívají fakta jako je Text versaileské smlouvy nebo spojenecké smlouvy s Francií.

O lidech, přírodě a klidu, aby se vychovali mladí co mají rádi přírodu a kynologii

Bukvice lékařská
Já mám bohužel dost (vzhledem k lásce k offroadu) rozpolcené zkušenosti s tímto druhem. Nemám žádnou zkušenost neutrální. Pokaždé na hraně a to jak na pozitivní, tak negativní

To jsi napsal moc hezky publikuji o myslivosti, mimo jiné, aby se vychovali mladí co mají rádi přírodu a kynologii - a daří se to...
kupodivu jsou tu děvčata co jsou nejen hezký, ale vydrží ty útrapy nejen lovu, ale i řevnivosti při postsocialistické deprivaci myslivosti - a dalo by se psát víc...a tak to taky dělám .....

No asi se nedá více co napsat.

Snad jen že to není o mládí nebo o stáří. Opravdu je to od nátury.

Sice si zakládám, že když někam jedu tak mne vždy nachytají na cestě. "Cestě" necestě, ale od LKT nebo podobného stroje zdevastované, ale nikdy ne na volné ploše, mezi stromky nebo v trávě a podobně.

A tady jsem mnohokráte narazil. Nejsem konfliktní člověk, takže vypadni mě stačí, jo vzhledem ke konfiguraci se mohu ozvat, ale proč. Je v právu tak mizím a neřeším. Ovšem někteří jak jsem si kdysi myslel staré struktury vlastnící průkaz LM to berou jako životní poslání a ostatní lidi neuznávají jako lidi sobě rovné.

A pak tu jsou jiní. Jo kluci tady se nemá, ale mi jenom projedeme a pak mizíme tam a tam. Jo v pohodě, tak to jo. Nepočítám kolikrát jsme při zimní projížďce nachytali myslivce zapadlého a vzhledem k tomu že jsme měli lepší auto jsme ho vytáhli a ty pytle s krmením i s ním dovezli kam chtěl. Co by ne.

Choval se jako člověk. Řekl nám tam a tam vás nechci vidět a bylo to o dohodě.

Většina konfliktů vždycky vznikla protože jeden nebo druhý nebyl ochotný komunikovat.

Prezident zasahuje a Kemel to kreslí vtipně

Kde je Ovčáček?? Neviděli jste ho?

T. G. Masaryk biografie historie komentáře a názory, české hovory na netu, Evropa a my, Historie, T.G.Masaryk

Hrdí čeští vlastenci odmítají vše německé a na všech úrovních se zaklínají tatíčkem Masarykem. Patrně nevědí, že i onen blahoslavený tatíček byl produktem německého prostředí a Čechem se stal když obdržel místo na Karlově univerzitě v Praze.

President Masaryk
Nemůže být pochyb o tom, že kdyby takové místo obdržel například v Laibachu, byl by při své radikální a neukotvené povaze vášnivým Slovincem.
Když T. G. Masaryk vystupoval proti německému obyvatelstvu českých zemí nepřátelsky a nazval je potomky kolonistů, nezmínil, že on sám je minimálně z části německého původu.
Tvrzení autorů Masarykových biografií o jeho původu je těžko přijatelné.
Jak v první − napsané Zdeňkem Nejedlým a vydané v Melantrichu v třicátých letech 20. století, ještě dříve, než se Nejedlý jako předseda československé akademie věd stal Masarykovým odpůrcem -, tak i v poslední vydané biografii francouzského autora Alaina Soubigoua (Paseka 2004) jsou svorně za rodiče uváděni Josef a Tereza Maszárikovi (i když Soubigou se jako o fámě zmiňuje i o Nathanu Redlichovi jako možném otci).

O otci prvního československého prezidenta lze úspěšně pochybovat. Matka Masarykova, kuchařka v domácnosti statkáře Nathana Redlicha, počala v polovině roku 1854. Skutečný otec nelenil a krátce na to zajistil těhotné služebné jako ženicha svého kočího Jozefa Maszárika, byť byl o deset let mladší než nevěsta. (Zajímavé ovšem je , že negramotný Jozef Maszárik neuměl německy a Masarykova matka Terezia Kropatzek (lživě uváděná v české historii jako Terezie Kropáčková) ovládala češtinu dosti špatně. Když se Tomáš narodil, obdržel příjmení získané matkou po nedávné svatbě.Tato tvrzení jsou převzata z publikace židovského lékaře v mládí žijícího v Holíči.

(H. J. Tauber se ve svých 24 letech v roce 1941 dostal do české zahraniční vojenské jednotky u britského vojska. Po válce dokončil studia medicíny na Karlově univerzitě a 21 let působil jako lékař v Čechách. Na jaře 1968 odešel do Izraele. Tam také česky napsal knihu Atlantida holíčských Židů, která vyšla roku 2003, ještě za života autora, v pražském židovském nakladatelství Sefer. Jak autor zdůrazňuje, jeho kronika se opírá jen o vzpomínky. Žádné historické doklady a prameny nepoužil. Pozorný čtenář ovšem uzná, že paměť autorova je nezpochybnitelná.)

Tak je tu například vzpomínka na příjezd téměř osmdesátiletého Masaryka do rodné obce, tedy do Kopčan. Ve chvíli před projevy v naprostém tichu předseda místního pohřebního bratrstva vykřikl: „Celej starej Redlich!“ V Kopčanech se nedal prezidentův původ ututlat.
A ještě to není všechno, nač upozorňuje doktor Tauber. Panu Redlichovi se z řádného židovského manželství narodil po 19 letech od narození Tomáše syn Josef, který se stal ve Vídni vysokoškolským profesorem (národního hospodářství) v 35 letech. Konečně jako jeho starší nevlastní bratr, který profesuru získal dokonce ve dvaatřiceti.
Přiměřeně...přiměřeně

Masaryk se profesorem sociologie a filosofie stal po studiích, které mu byly vzhledem k výrazné inteligenci umožněny jistě nikoli přičiněním rodičů, když se napřed učil kovářem. Oba nevlastní bratři se znali a Josef Redlich navštěvoval Tomáše Garrigua Masaryka dle Tauberova svědectví jako prezidenta v Praze na Hradčanech a také v Lánech. Zemřel o rok dříve než Masaryk.
Německý autor Karl Hausner tvrdí, že: „ Masaryk byl židovsko-německého původu... Česky se naučil až počátkem dospělosti... Masarykova matka byla dcerou německého hostinského, a byla oplodněna Nathanem Redlichem, rakouským Židem.
Jak se do historických studií vloudil tento údaj? V r. 1875 požádal Masaryk Vídeňskou univerzitu o připuštění k závěrečné zkoušce z filozofie. K žádosti přiložil vlastoručně německy psaný životopis, ve kterým uvedl mj. „...Byl jsem od nejútlejšího mládí pečlivě vychováván a opatrován laskavou matkou, jejíž obětavé lásce za všechno vděčím... V němčině jsem dosáhl brzo pokroku, jazyk mi nebyl zcela cizí, vždyť má matka byla Němka.“ (Překlad ve studii Viléma Doležala Masarykova cesta životem, I. díl, 1920.)

V Redlichově rodině byl prý tento Masarykův původ vždycky znám a nikdy nebyl popírán; Terezie Masarykova prý prostřednictvím advokáta Aloise Pražáka dostávala od Redlichovy rodiny zvláštní finanční podporu pro syna Tomáše studujícího na brněnském gymnáziu.

 - Závěr: Tomáš Masaryk co do původu byl snad stoprocentní Němec (a zpola žid), přinejmenším však (uznáme-li původ po meči za nejistý) Němec poloviční. Věděl to, ale musel tento svůj původ zamlčovat, aby byl ve svém národě brán vážně.
A to byla „nejen jeho osobní tragédie“, nýbrž vedlo to k „veliké tragédii českých zemí 19. a 20. století“.
Masaryk nedokázal najít v sobě dost odvahy k tomu, aby řekl: „Ano, jsem Čech, ale mám německou matku a doznávám, že patřím k oběma národům této země, že bych nebyl naživu, kdybych neměl tyto dva konkrétní rodi­če.
Pokládám tento původ z obou národů za osobní bohatství, právě tak jako je bohatstvím této země skutečnost, že je obývána dvěma národy.“ Nuže, tolik odvahy Masaryk neměl.


Jindřich Čech, sociální sítě



Ti lidé, kteří je tehdy, v roce 1946, volili, by měli do smrti chodit s hvězdou (ale červenou a pěticípou) s nápisem: Já za tohle všecko můžu!

Komáři, to je nick neboli přezdívka hmyzu jako parazita

„Vždycky znova a do nepříčetnosti mě nasere, když si uvědomím, že o mém osudu, o posranosti celého života rozhodli ti idioti, kteří v roce 1946 volili komunistickou partaj. Dobrovolně, ve svobodných, skutečně svobodných volbách! Jednačtyřicet procent voličů tehdy hlasovalo a odhlasovalo otroctví v ruském područí na kolik generací dopředu.


 Pak už se nikdy nic nedalo spravit, pak už žádné svobodné volby nebyly. Pak už byly jen kriminály, procesy, popravené ženské a znova kriminály, pak už byla jen ta obrovská lavina asiatské lži, to smrtící sevření asijského hnoje.“  Ať mi nikdo nevykládá, že tohle ti tehdejší voliči nemohli tušit! Koneckonců za neinformovanost se platí (a oni informovaní být mohli, moskevské procesy, Katyn, pakt s Hitlerem a všechno další mohlo otevřít oči každému, kdo byl ochoten vidět a nedat se zblbit propagandou a už tehdy viktoriánským radikalismem), jenže oni za svou neinformovanost či pitomost nechali zaplatit druhé – několik generací dopředu odsoudili k placení za svou blbost.  Člověk by měl vidět věci tak, jak jsou, ve vší krutosti a nezalepené chlácholivými flastry výmluv, pozdních vytáček a polopravd.

Ti lidé, kteří je tehdy, v roce 1946, volili, by měli do smrti chodit s hvězdou (ale červenou a pěticípou) s nápisem: „Já za tohle všecko můžu! Já jsem dobrovolně hlasoval pro doživotní otroctví pod sovětským režimem.“

 A ti, kdož volili tehdejší sociální demokraty, ti už nemají ani výmluvu toho lpění na předpotopním, zastydlém radikalismu – to už byli jen a jen hlupáci, kteří si mysleli, že volit sociální demokraty v roce 1946 bude stejně bezkonsekventní jako v roce 1935. Tyhle hloupé Jonáše leviatan samozřejmě sežral první. Ale oni nad propastí hrozícího půlstoletí nebo století v nesvobodě si neodpustili volbičku s výhradou: my sice nejsme komunisti, ale taky nemáme nic společného s protikomunistickými, „reakčními“ stranami.  My jsme sociální demokraté. (Majerovci ovšem byli předem destinováni k porážce, ale i oni sehráli neblahou roli už tím, že se v situaci hrozící katastrofou rozhodli pro „výhradovou“ enklávu v prohnilé straně, místo aby šli zásadně proti komunistům.) Definitivní porážce demokracie pak nahrála právě celá (celá odvedená jak stádo ovcí) sociální demokracie, ve spojenectví s níž získali komunisti většinu (myslím něco přes 50 procent) a mohli přistoupit – vybaveni potřebnými ministerstvy a poslanci – k naplánování machtergreifungu zvaného Únor 1948. Sovětská intervence ve prospěch komunistické menšiny by byla tehdy nemyslitelná, byla to léta, kdy Stalin ještě neměl atomovou bombu, jenomže idioti s volebním právem se v roce 1946 postarali o to, aby v Československu byla komunistická (+ sociálně demokratická) většina. Pak už bylo možné všechno.  Pak už všechno jelo jako po másle. A tak to budu opakovat znova a znova: kdo za tenhle srab trvající už třetinu století může? Ti, kdo v roce 1946 v Československu hlasovali pro komunistickou partaj. Ti a nikdo jiný. Jakékoli vymlouvání a zamezování téhle krutě jednoduché skutečnosti znamená úhybné myšlení, lhaní si do kapsy, lež lidí se zkorumpovanou mentalitou, kteří i po víc než třicetiletém válení v rudé žumpě si pořád budou hledat nějaké vytáčky, že „ono by to bylo bejvalo dopadlo blbě, i kdybysme…“ Hovno! Vy a nikdo jiný jste jim pomohli k moci! Vy a nikdo jiný! Voliči kandidátky číslo 1 z roku 1946.


Zdroj: Zábrana, Jan: Celý život – výbor z deníků 1948/1984, Torst 2001.


Básník Jan Zábrana sdíleno sociální sítě a webové stránky


Oblíbené příspěvky

MENU:

Krásná země česká Sociální sítě Humor a vtipy Žena je původce činu Kočky Sobě Videa Svoboda a demokracie Historie Zdraví Skupinová hloupost (groupthink) Slova na neděli USA Fotografie Přátelství životní filosofie Humor Svět internetu Česká lidová muzika české hovory na netu O životě Sociální příčiny irracionality Umění Fotografie přírody Americký sen Etické principy Karel Kryl Pohádka lásky Zdraví a pohyb Česká písnička Štěstí získává přátele CICERO Cestování Groupthink Jak na to Myslivost Skupinová hloupost Spotřebitelské chování #US-Army-DragoonRide #redcardforZeman Amerika Barvy podzimu Domov Kavalerie Komentáře Konvoj Krásné ženy President Přítel Tester Ze života Český web Agrese Bilance Bylinky California Dovolená Dragoon Google Ideologie Internetová závislost Komunizmus Léčivé rostliny O stupiditě O stáří Obrázky .gif Perská kočka Poruchy osobnosti Počasí Prevence Puer Senex Renata US lol Írán Čas říci sbohem Český atentát Český sen Accordeon Anonymous Armáda Automobily Až na dno Barvy jara Barvy léta Bohémův sen Celtic Woman Corse Deprivace Dragoon Ride Duše Déjá vu Evergreen Evropa a my HOBBY Hity Hloupost Internet It's A Long Way To Tipperary Jeleni Kalifornie Korsika Krajina Levitace Marie Rottrová Marlene Dietrich Mexico Momentky a cesty Město Písek Na loveckých stezkách Paměť Pohádky a my Psychopatie Rady a tipy Roxette Svatý Václav Svoboda T.G.Masaryk Totalita Trpajzlíci Veteráni Videa jeleni Violin Concerto Volby Zima v Česku Zločiny Změny počasí Zázvor práci Úvod Čas pomoci Řemesla a umění 1968 AMICUS RES Afrika Akáty bílé Alkohol Amy McDonald Andrea Bocelli Android Anna Kurnikova Anna Netrebko Anne Sophie Mutter Astrologie Atacama Ateroskleróza Autosalon Ave Maria Barvy zimy Beatles Beneš Bez černý Bioklimatologie Blondie Boeing A380 Bon Jovi Boží Muka Bukvice lékařská Básník Chicago Hard To Say I' m Sorry Den deštivý Dezinformace Dobrý voják Švejk Dopravní letadla Dům Earth Day Emoce a úžas Eric Clapton Erin Mc Carley Felicita František Kopecký František Poupě Françoise Hardy Friends Havel Herec Pavel Nový Herec Tomáš Hanák Hi Historical music Holy Night Hospoda Hybridní pohon Immanuel Kant Indiánský systém Informace Internet a Google Chrome Introvert Iveta Bartošová Jak se loví jeleni Janine Jansen Jaterní poruchy a životospráva Jeep Jiřina Fikejzová John Denver Judita Čeřovská Kanada Karel Schwarzenberg Karikatury Karty Kemel Klaus Kodex Kočka domácí Kritika Krmeliště online Krásná dudačka Kuchyně Kynologie Kytara Laughing babies [HQ] Legendy mládí a stáří Lita Ford Manipulace Markéta Hejná Marta Kubišová Martin Stropnický Max Kašparů Med Megan Fox Melody Boys Metanol Meteorotropie Migrace Mince Motorové kolečko Motory Máma Měsíční svit Nordic walking O Evě a Adamovi O dobrodiních O spánku a přírodě OLD DRAGOON vs US ARMY Obrázky Osobnosti Ozbrojení brigádníci Partička Pes Pes velký švýcarský Pie Jesu Pinterest Pirátství Pomlázka Popravy Poušť Pozdrav Pán Bůh Praha Pro radost Prohibice Práce Psychologie osobnosti Ptačí zpěv Queen R.A.Dvorský Radůza Recepty a rady Recepty k vaření Renault Rick Astley - When I Fall In Love Rudolf Pellar Rusko SIGA Samsung Sarah Brightman Sedm statečných Seneca Lucius Annaeus Sex Music Skutečné příběhy Skřivan Slavnosti Slovensko Slušnost Smích a úsměv Snář o koních Sophia Antipolis Soud ústavní Soumrak selského stavu South Africa foto Sova Sputnici Stres Stryker Svobodní koně Taxmeni Taťána le Moigne Tenkrát na západě The Rubettes Tine Thing Helseth Tipperary Tipy a návody Toyota Trampské písničky Traviči orlů Tresty Trhové Sviny Troška Trubači Trubka v hudbě Trumpet tunes Twitter U křížku Už jedou! Vajíčka Vaření Velikonoční svátky jara Verše Viry Vladimír Páral Vlaštovičník větší Vlaštovka Václav Havel Vědomí a podvědomí WC STORY Webkamery White Acasias William a Kate Zahrada Zdeničko má Zelený Raoul Night Late Show Zkázoděl Zlato Zubři online koření nedávejte srdce nesvěřujte se peníze Úvahy Úzkost Černá zvěř Český Krumlov Šperky Šumava Šťastná ústa Žaludy Ženy Žižkovská píseň práce Žurnalistika

Vybraný příspěvek

SOUMRAK SELSKÉHO STAVU 1949-1960. Byli stěhováni všichni. Děti, i sedmdesátiletí rodiče kulakovi. Vše ale probíhalo v naprostém utajení.

Dobové fotografie jsou velmi smutné komunista vyhání lidi z vesnice Na utajeném jednání předsednictva ÚV KSČ dne 14. října 1948 se jed...