 |
| Nordic walking |
Nordic walking se objevil začátkem 90. let ve Finsku jako mimosezonní tréninková metoda pro běžce na lyžích. Dnes je severská chůze rekreační fyzickou aktivitou, která je díky své dostupnosti stále oblíbenější u široké veřejnosti.
Nevyžaduje žádný speciální terén, hole se hodí pro všechny druhy povrchů, na rovinu stejně jako do hor, se speciálními nástavci i do města. Kromě hůlek a slušnější obuvi nepotřebujete žádné jiné speciální vybavení. Stačí jen sportovní oblečení. A chuť něco dělat. Senioři pak získají při chůzi s holemi pocit bezpečí, a to hlavně na klouzavých površích, po dešti nebo při chůzi v obtížnějším terénu.
Chůze s holemi může pomoci i při hubnutí. Tento způsob chůze zvyšuje spotřebu kalorií zhruba o dvacet až pětadvacet procent.
Při běžné chůzi se spálí zhruba 800 až 1000 kilojoulů za hodinu, při nordic walking pak až 1300 kilojoulů. Při chůzi s holemi v nerovném terénu odlehčíte přetíženým nosným kloubům – a to je také pozitivní přínos nordic walking.“ Devadesát procent svalů v pohybu Na rozdíl od normální chůze, kdy jsou zapojeny jen dolní končetiny a částečně trup, severská chůze používá i ruce.
Při chůzi s hůlkami se zpevňují nejen bederní svaly, ale i zádové, krční a ramenní, a tak se zlepšuje správné držení těla. Zapojením horní části těla se zvyšuje tepová frekvence, zlepšuje srdeční činnost a krevní oběh.“
Při používání holí se neustále střídá napětí a uvolňování svalstva paží a ramen, a tak se zvyšuje prokrvení celé horní části těla. Kýváním boků dopředu se automaticky prodlužuje délka kroku a zvyšuje se rychlost chůze. Horní část těla přitom přebírá až třicet procent práce nohou a značně jim ulehčuje, což má význam zejména u obéznějších lidí.
Používání hůlek redukuje zátěž kyčlí, kolen i kotníků, nedochází k jejich přetěžování a díky opoře rukou se snižuje i možnost zranění, uklouznutí, podvrtnutí, pádu.
